EZOP

EZOP



Ezop zvaný jako Aisópos byl řecký vypravěč a tvůrce klasických bajek.
Narodil se pravděpodobně jako otrok thráckého nebo fryžského původu. Po propuštění z otroctví hodně cestoval. Procestoval Řecko, Babylonii a Egypt. Některé zdroje uvádějí že byl po celý život velmi nemocný.
Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti.

Ezop je tvůrcem starověkých řeckých bajek, krátkých epicko – didaktických útvarů. Jde o příběhy se stručným dějem, v nichž vystupují perzonifikované bytosti z hmyzího, zvířecího či rostlinného světa. Alegoricky zastupují vlastnosti a jednání lidí. Často se objevují i skuteční lidé a postavy bohů. Dialog dává bajkám spád a na konci dochází k didaktickému poučení.
Například:

O silném lvu
Myší sněm
Vlk v rouše beránčím
O pyšném orlu
O chytré lišce
Zajíc a želva
O lvu a myši
O lišce a vráně

Své bajky přednášel Ezop ústně. Teprve ve 3. století před n.l. byly jeho bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby: Demétrios, Falerón a Phaedrus, který je autorem latinského veršovaného textu.







LEV A MYŠ
Jedna myš vyrušila lva ze spánku a ten jí za to chtěl zabít a sežrat. Myška ho začala prosit, aby jí nezabíjel, že se mu někdy odvděčí pomocí z nesnází. Lev se začal smát, jak by mohla malá myš pomoci z nebezpečí lvovi mocnému a silnému, ale nakonec myš propustil na svobodu. Zanedlouho přišli lovci a chytili lva do sítě. Lev se svíjel v sítích, ale pak k němu přiběhla malá myš, rozkousala sítě a lva zachránila. Lev jí byl velice vděčný a zjistil že i malé věci mohou člověku pomoci.
Ponaučení: I slabý může pomoci silnému.

HAVRAN A HAD
Havran neměl co jíst, a tu uviděl hada spát na kameni. Snesl se k němu a chytil ho do zobáku. Had se kroutil a nakonec havrana uštkl. Než havran zemřel uvědomil si že když si ulovil hada, ulovil si i neštěstí.
Ponaučení: Toto se hodí na člověka, kterého nalezení pokladu přivede do nebezpečí života.

HAVRAN A LIŠKA
Jeden havran ukradl kus slaniny a odletěl s ním na větev stromu. Liška ucítila vůni slaniny a dostala na něj chuť. Vymyslela tedy na havrana lest a začala mu lichotit jaký má krásný hlas a že by ho chtěla slyšet zpívat. Havran byl pyšný, jak mu liška lichotí, otevřel zobák a chtěla začít zpívat, ale jakmile svůj šedý zobák otevřel, upustil slaninu a ta spadla lišce rovnou do tlamy.
Ponaučení: Bajka se hodí na nerozumného člověka.

KOMÁR A BÝK
Komár se posadil býkovi na roh a seděl tam velmi dlouhou dobu. Když chtěl odletět, zeptal se býka, jestli mu nebude vadit, když už odletí pryč. Býk mu odpověděl: „Ale vždyť já jsem ani nevěděl, kdy jsi přišel, ani nepoznám, až odejdeš“.
Ponaučení: Tuto bajku bylo možno použít na bezvýznamného člověka, který není škodlivý ani užitečný svou přítomností, nebo nepřítomností.

LEV A LIŠKA
Lev zestárl a byl tak slabý, že si nedovedl opatřit potravu silou. Rozhodl se na to jít chytrostí. Zalezl do jeskyně a předstíral, že je nemocný. Zvířata, která jej přicházela navštívit je sežral. Jediná liška poznala jeho lstivost a to díky zvířecím stopám, které vedly dovnitř, ale ne ven.
Ponaučení: Rozumní lidé se vyhnou nebezpečí, protože je podle různých známek předvídají.

NETOPÝR A LASIČKY
Bajka vypráví o netopýrovi, který spadl na zem a chytila ho lasička a chtěla jej sežrat, protože jejich přirozeností je válčit se všemi ptáky. Když ji netopýr přesvědčil, že není pták, ale myš pustila jej. Později, když znovu spadl, chytila ho jiná lasička, která byla nepřítelkyní naopak myší. Tentokráte se netopýr vymluvil, že není myš nýbrž pták a i podruhé byl propuštěn a zachránil si život.
Ponaučení: I my nesmíme být stále stejní a musíme se umět přizpůsobit okolnostem a tím uniknout i největšímu nebezpečí.




ZAJÍCI A LIŠKY
Když zajíci vedli válku proti orlům, zvali lišky, aby se staly jejich spojenci. Lišky ale odmítly, pomohly by jim, kdyby nevěděly kdo zajíci jsou a s kým válčí.
Ponaučení: Bajka ukazuje, že ti, kteří se rádi pouštějí do sporu s mocnějšími, nedbají na svou bezpečnost.

OSEL A MEZEK
Osel a mezek šli spolu. Když osel viděl, že mají oba stejný náklad, začal si stěžovat, že není spravedlivé, aby mezek dostával více jídla a aby se o něj oslař staral lépe než o osla. Když ušli kus cesty, všiml si oslař že osel celý náklad neunese, a tak dal kus jeho nákladu